Motiv předměstské krajiny prostoupené stopami moderní civilizace patří k nejcharakterističtějším námětům Kamila Lhotáka. V obraze Montgolfiéra se otevírá nostalgická scenérie, v níž se drobné postavy zvědavě shromáždily, aby pozorovaly vzlet balónu. Jeho výrazná červenobílá barevnost oživuje tlumenou paletu obrazu a činí z něj přirozený střed celé kompozice. Scénu dotvářejí prosté dřevěné stavby, osamělý strom a temný horizont, podtrhující zvláštní atmosféru periferního prostředí. Balóny a montgolfiéry z raných dob aviatiky se v Lhotákově díle objevují opakovaně a odrážejí jeho celoživotní fascinaci počátky moderní techniky i světem přelomu 19. a 20. století. Nejsou však pouhým dokladem technického pokroku – nesou v sobě také romantickou představu dálky, dobrodružství a svobody. Obraz je příznačný pro autorovu tvorbu čtyřicátých let, kdy se jako člen Skupiny 42 obracel k městské periferii a objevoval poetický rozměr zdánlivě všedního prostředí. Melancholické bezčasí předměstí zde působivě doplňuje montgolfiéra stoupající nad obzor jako příslib vzdáleného světa, dodávající celé scéně onu osobitou poetiku Lhotákovy tvorby. Práce je uvedena v autorově soupise pod č. 438/6. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a Ing. L. Šteffkem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] ‚Montgolfiéra‘ je dílem jedinečným svým romantizujícím nádechem. Kamil Lhoták zde na pozadí zalesněné stráně, evokující svou zemitostí až tradici našich krajinářů 19. století jako August Piepenhagen, rozehrál fascinující spektákl vzletu horkovzdušného balónu, jehož význam optického centra obrazu je zvýrazněn kontrastním červeno-bílým pruhováním. […]“).