Život velkých řek byl pro barbizonce a impresionisty častým námětem, který si záhy osvojil i Antonín Chittussi, a to jak při svém pobytu ve Francii, tak následně v Čechách. Přitažlivost říčních toků vždy významově oscilovala mezi jejich rekreační funkcí, přínosem jako dopravní tepny důležité pro obchod a rurální podstatou. Chittussi dokázal určitým způsobem propojit vizuální kvality všech těchto komplementárních konceptů; v jeden celek tak dovedl harmonizovat např. stádo krav, dýmající parník i estetické hodnoty samotného přírodního reliéfu. Tento princip předvedl např. v galerijním velkoformátovém obraze s označením Francouzská monumentální krajina (olej na plátně, 1881, 121 × 200 cm), jenž se v nedávné době dostal na trh s uměním ze soukromé sbírky. Představovaná práce s loďkou v předním plánu, širokou klidnou řekou vinoucí se do hloubi obrazu a horizontem uzavřeným jakýmsi valem má s výše zmíněným plátnem řadu společných prvků: jedná se v prvé řadě o loďku a onen val vklíněný mezi řeku a horizont. Celková vizuální blízkost obou děl nasvědčuje tomu, že byla představovaná malba pravděpodobně východiskem či plenérovou studií právě k tomuto galerijnímu chef-d‘oeuvru. Skicovitý a místy pastózní volný rukopis střídající drobnější údery s dlouhými tahy štětcem navíc odpovídá způsobu, jakým Chittussi zpracovával menší obrazové formáty tohoto druhu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza prof. R. Prahla, CSc.