Invalidovo odpoledne

Invalidovo odpoledne náleží k Janouškovým posledním a vrcholným pracím, v nichž se jeho dlouhodobý zájem o proměnlivost živé hmoty pod tlakem války s nevšední malířskou invencí obracel k představě tělesného i civilizačního rozvratu. Lidská anatomie tu s fantazijní lehkostí ztrácí hranice a srůstá s živočišnými, kosterními i předmětnými tvary: napřažená levá ruka visí na vláknech jako úd marionety, pravou nohu podpírá rozbitá nádoba a holeň se opírá o žehličku. „Invalida“ tak není jen postiženou figurou, ale podobenstvím existence, jejíž celistvost byla násilně porušena. Jednotlivé části přestávají náležet jediné postavě a skládají se v obraz poraněného organismu, v němž se spolu s tělem rozpadá i řád okolního světa. Malbu lze vnímat jako znepokojivý protějšek Janouškových tzv. kráčivců: zatímco jejich vratká těla jsou nadána schopností pokračovat v pohybu, zde se pohyb zadrhává a tělo se stává závislým na provizorních protézách. Motiv invalidity přitom u malíře, jehož hluboce poznamenala zkušenost první světové války – na srbské frontě utrpěl poranění nohy a po návratu na frontu v Karpatech se do nohy sám postřelil –, nabývá v roce 1942 zvláštní osobní i dějinné naléhavosti. Nápadně odlehčený název stojí v ostrém rozporu s výjevem a snad v sobě nese ozvěnu Faunova odpoledne Stéphana Mallarmého: místo smyslové pastorály Janoušek rozehrává její válečný protějšek, v němž fauna vystřídal invalida a tělesnou žádostivost zranitelnost. Takové významové převrácení literární předlohy odpovídá autorovu způsobu myšlení, v němž se četba, vlastní poezie a malířská obraznost vzájemně prostupovaly.
Dílo pochází přímo z rodiny autora, na rubu je opatřeno autorským číslem 714 a bude zařazeno do soupisu díla v připravované monografii Mgr. E. Vele. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza Mgr. E. Vele.

Reprodukováno:
J. Chalupecký: František Janoušek, Praha 1991, str. 227, obr. 140 (chybně uvedeno jako tempera na plátně)
P. Štěpánek: „Československý malíř“ Salvador Dalí a jeho vliv na české umění, Praha 2010, str. 59

Vystaveno:
František Janoušek, Posmrtná výstava malířského díla, SVU Mánes, Praha, prosinec 1947, kat. č. 80
František Janoušek 1890–1943, Malířské dílo, Středočeská galerie, Zámek Nelahozeves, 21. 8. – 31. 10. 1965, kat. č. 133
František Janoušek, Malířské dílo, SVU Mánes, Praha, leden 1966, kat. č. 54
František Janoušek, Obrazy a kresby 1929–1942, Dům umění města Brna, 21. 5. – 30. 6. 1985, kat. č. 88
František Janoušek, Obrazy z let 1932–1942 (výstava ke 100. výročí narození), Ústřední kulturní dům železničářů, Praha, 13. 9. – 7. 10. 1990, kat. č. 38
František Janoušek 1890–1943, Obrazy a kresby, SVU Mánes, Praha, 19. 11. 1991 – 1. 1. 1992, kat. č. 106