Sklenice, láhev a svinuté noviny

Dílo Sklenice, láhev a svinuté noviny představuje mimořádně působivé svědectví o Fillově tvorbě těsně před první světovou válkou. Na širokém plátně rozehrál malíř zátiší, v němž se důvěrně známé předměty proměňují v soustavu ploch, linií a materiálových stop. Stočené noviny v levém dolním rohu, sklenice i láhev se při pohledu na obraz postupně vynořují, jejich tvary se však vzápětí prolínají s okolními rovinami. Mezi okrovými, šedými a černými tóny zaznívá teplejší růžová a proti hutně nanášené barvě stojí lehká kresba uhlem a místy obnažené plátno. Filla nechával diváka objevovat věci i způsob, jakým obraz vzniká.
Plátno bylo velmi pravděpodobně namalováno v Praze ještě před Fillovým odjezdem v létě roku 1914 do Paříže, kde jej zastihl počátek války. Pražský původ obrazu přitom není odvozen pouze z jeho výtvarného charakteru; sám autor jej ve svém záznamu v katalogu jubilejní výstavy v Mánesu roku 1932 označil „Praha 1914“. Náleží tak k poslední předválečné fázi jeho tvorby, v níž se s plnou intenzitou vyrovnával s Picassovým kubismem. Jeho skladba, hravé střídání pohledů na předměty i způsob, jakým se skutečné věci mění v obrazové znaky, vycházejí z tohoto pařížského podnětu. Zároveň zde ještě nenacházíme sevřenější, místy téměř monochromní pojetí, které se prosadilo v části Fillových zátiší vytvořených během následného pobytu v Nizozemsku.
Pozornost poutá rozmanitost malířských prostředků. Filla proti sobě postavil hladké a zdrsněné povrchy, pracoval s příměsí písku, napodoboval strukturu dřeva a šachovnicový vzor v pravé části obrazu proměnil ve výrazný geometrický prvek. Do kompozice zapojil také fragment nápisu „EXP“. Písmo, oblíbený motiv Pabla Picassa i dalších kubistů, zde není pouhou informací, ale tvarem a rytmickým akcentem, který připomíná svět novin, reklam a každodenních tiskovin pronikající do moderního obrazu. V tomto ohledu je pozoruhodná pravá polovina plátna, kde malba z velké části ustupuje kresbě a viditelné osnově podkladu. Význam díla podtrhuje nejen jeho vystavení na Fillově jubilejní výstavě v roce 1932 (Jubilejní výstava díla Emila Filly, SVU Mánes, Praha, květen 1932, kat. č. 50) a reprodukování v autorově první monografii od Františka Venery (Dílo Emila Filly, Brno 1936, obr. XXI), ale i jeho provenience z významné prvorepublikové sbírky Fillova přítele, slavného kovolitce Karla Bartáka. Původní dobová adjustace. Na rubu se nachází razítko Mánesa a na slepém rámu autorské značení červenou tužkou F 46. Fotografie díla od Josefa Sudka je veřejně dostupná na stránce: sudekproject.cz/s15157b. Autenticita byla ověřena Filla Foundation a obraz je uveden v elektronickém soupisu díla. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza Mgr. T. Mátl Donné.