Ladné ženské tělo rozložené napříč interiérem se v Kubínově pojetí mění v tichou, pevně sevřenou stavbu linií a objemů. Po první světové válce se malíř, podobně jako řada jeho evropských souputníků, odvrátil od předválečné expresivní naléhavosti ke klasické kresbě, tlumené barevnosti a novému obrazovému řádu. Tento posun vyústil v charakteristickou podobu jeho novoklasicismu, v němž se stále zřetelněji prosazovala statičnost figury, uzavřenost kompozice a úspornost gesta. Německý historik umění Otto Grautoff při charakteristice nového poválečného klasicismu připomněl v souvislosti s Kubínovým ženským aktem slavné dílo Pramen Jeana Augusta Dominiqua Ingrese, snad s odkazem právě k představovanému obrazu. Prodloužená diagonála postavy završená zdviženou paží zadržuje pohyb a převádí jej v soustředěný rytmus, zatímco jemná modelace těla zachovává jeho objemovou pevnost. Inkarnát je provázán s šedými, hnědými a bílými plochami okolí; světlá drapérie odděluje postavu od tlumeného pozadí a nechává vyniknout souvislé obrysové linii, která se v Kubínově poválečné tvorbě stala jedním z hlavních nositelů výrazu. Kytice u dívčí tváře narušuje zdrženlivou barevnou skladbu a dodává výjevu intimnější polohu. V představovaném plátně se tak naplno uplatňuje Kubínův příklon od předválečné nadsázky a napětí k jasnému obrysu, harmonii a téměř bezčasému klidu.
S olejomalbou kompozičně souvisí grafický list z roku 1931, uváděný jako Ležící akt s kyticí (suchá jehla na papíře, 31,8 × 12 cm; srov. J. Siblík: Otakar Kubín–Coubine. Soupis grafického díla, Praha 1999, str. 181, č. 107). Provenience díla je spojena se sbírkou Adolpha Baslera, významného obchodníka s uměním a Kubínova dlouholetého prostředníka ve Francii. Malíř s ním krátce po první světové válce uzavřel smlouvu, která mu poskytla stabilní finanční i pracovní zázemí a významně přispěla k jeho prosazení na francouzské umělecké scéně. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Posuzovaný obraz ‚Ležící akt s květinovým zátiším‘ je Coubinovým krásným dílem z nejlepšího období dvacátých let, které patří v autorově tvorbě mezi nejcennější a sběratelsky nejvyhledávanější. Toto plátno vykazuje všechny kvality jeho moderního klasicismu v nejčistší podobě. […]“).