Zdi

Předložené plátno představuje mimořádně působivý příklad městských námětů Jiřího Johna z přelomu padesátých a šedesátých let. Přestože je autorova tvorba spojována především s přírodními motivy, právě v tomto období jej intenzivně přitahovalo prostředí města a projevy moderní civilizace a je patrné, že výjev v sobě spojuje východiska Skupiny 42 s podněty tvorby Václava Bartovského a Václava Boštíka.
Motiv zdí malíři poskytl příležitost postupně opustit realistické zobrazení a přiblížit se svébytnému abstraktnímu výrazu. Kompozici vytvářejí strohé, frontálně pojaté plochy městských staveb, členěné do soustavy čtvercových a obdélných polí. Jednotlivé architektonické prvky se proměňují v samostatné barevné struktury, jejichž vzájemné vyvážení dodává obrazu klidnou monumentalitu. Tlumené šedé a zemité tóny jsou oživeny okry, zelení a temnou červení, které se z malby pozvolna vydělují a propůjčují jí jemné vnitřní světlo.
Srovnatelný obraz Zdi z roku 1958 je reprodukován v autorově monografii od Jaromíra Zeminy (Jiří John, Praha 1988, obr. 26). Dílo pochází z pozůstalosti Jiřího Johna a jeho pravost na zadní straně potvrdila autorova manželka, významná výtvarnice Adriena Šimotová. Pochází z kvalitní moravské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz Zdi sice vypadá monochromně, avšak při bližším, delším zahledění se z něj začnou vydělovat jednotlivé barvy, začnou se uvolňovat z šedí chodníků a cest a šedí oblohy, aby zvolna zažehly plochu plátna svým vnitřním světlem. Toto je jedinečné kouzlo obrazu, který ukazuje na výrazné kořeny v italské metafyzické malbě. […]“).