Říční rameno

Tento působivý olej v charakteristickém výrazu autorovy zralé tvůrčí fáze je dílem asi nejznámějšího českého impresionisty, Václava Radimského. Oplývá převážně odstíny zelené, modré a okrové a vytváří na první pohled jednoznačný a nezaměnitelný výtvarný projev, který umělec rozvíjel po návratu z Francie do rodného Polabí, kde se plně a bez problémů etabloval i v podmínkách nově vzniklé republiky. Zobrazena je zde liduprázdná říční zátočina s dominující klidnou, líně se pohybující hladinou říčního toku. Radimský si již ve Francii osvojil kompozici, při níž jako by pozorovatel stál ve středu vodní plochy – podobně přistoupil k práci i v tomto případě. Pravděpodobně nastoupil do pramice, nahodil udičku a – čekaje, až se návnada začne cukat – v poklidu vstřebával to, co mu okolní příroda nabízela v opulentním bohatství. Dal si také záležet na hmatatelně věrném zachycení vzdušné atmosféry a nezapomněl při tom ani na světlo, které díky rafinovanému nanášení kontrastních barev umožňuje výjevu, aby i po sto letech zářil v plné svěžesti. Radimský často v rámci dynamiky své tvorby s gustem ponechával část podložky barevně nepojednanou, a to s takovým umem a záměrem, že tím dojem celku v oku a mozku diváka neutrpěl. Předkládané dílo i přes tyto záměrné, promyšlené vynechávky prokazuje soustředěnost, péči a důraz na dokončenost. Celý výjev je podán tak, jak jsme u tohoto autora zvyklí, tedy takzvaně alla prima, v jednom gestu, jistou rukou a s minimem autorských korektur. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.