Působivá práce Karla Vacy představuje ženskou hlavu redukovanou do soustavy geometrických tvarů a barevných ploch. Ústřední motiv klobouku a abstrahované tváře vystupuje z klidně členěného pozadí, v němž se citlivě vyvažují tlumené odstíny zelené, modré, růžové a šedé. Autor předložený námět ve své tvorbě opakovaně varioval a nacházel v něm prostor pro rozvíjení různých kompozičních i barevných řešení. Práce se tak pohybuje na hranici figurace a abstrakce, aniž by ztrácela svou bezprostřední čitelnost a jemně melancholický charakter. Rovněž způsob výstavby obrazu přirozeně propojuje Vacovo malířské školení v ateliéru Emila Filly na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové s jeho mimořádným citem pro výtvarnou zkratku, který rozvíjel také jako jeden z předních českých tvůrců filmových plakátů. Dílo z roku 1977 tak představuje reprezentativní a vizuálně přitažlivou ukázku umělcovy zralé tvorby, v níž se spojuje moderní výtvarný názor s výrazným dekorativním účinkem. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.