Staré domy v Labské Týnici

Miloš Jiránek patřil k nejvýraznějším osobnostem českého moderního umění počátku 20. století. Obraz Staré domy v Labské Týnici vznikl s největší pravděpodobností v létě roku 1909, kdy s rodinou pobýval ve Starém Kolíně a podnikal cesty do nedaleké Labské Týnice, dnešního Týnce nad Labem. Představuje tak působivý a mimořádně kvalitní příklad Jiránkovy krajinářské tvorby z jeho vrcholného období.
Malíř zachytil až dokumentárním způsobem stavení, jejichž klidnou horizontálu oživuje rytmus průčelí, střech a korun stromů. Rozlehlé prostranství v popředí ponechal téměř prázdné, čímž soustředil pozornost na malebnou architekturu a umocnil tichou atmosféru místa. Kultivovanou barevnost založenou na lomených okrových, zelených a načervenalých tónech rozehrál uvolněným, místy pastózním rukopisem vycházejícím z impresionismu. Motiv zde není pouhým záznamem viděné skutečnosti, ale stává se nositelem autorova osobního prožitku. Obraz zároveň předjímá Jiránkova díla vytvořená následujícího roku v Nových Dvorech, představující z hlediska expresivity jeho vrcholné práce.
Sběratelskou hodnotu díla výrazně zvyšuje původ z majetku umělcovy rodiny i odborně doložená historie. Plátno bylo reprodukováno v monografii Tomáše Wintera Miloš Jiránek: Zápas o moderní malbu 1875–1911 (Cheb–Řevnice 2012, str. 116). Není vyloučeno, že jej autor představil již v listopadu 1909 na 30. výstavě SVU Mánes, kde se olej pod tímto názvem objevil, a pravděpodobně byl rovněž zařazen na jeho první retrospektivní výstavu v Topičově salonu v Praze roku 1910, kde bylo dílo tohoto názvu uvedeno (kat. č. 57 nebo 58). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a doc. T. Winterem, Ph.D.