Tato prvotřídní ukázka Chittussiho zralé tvůrčí fáze poukazuje na nejaktuálnější dobové francouzské vzory moderního krajinářství. Vyznačuje se impresivním dojmem umocněným suverénním plenérovým pojetím a malířským „non finito“, které dodává obrazu odlehčenost a vzdušnost. Setkáváme se zde s vyspělým způsobem malby, který přímo navazuje na autorovy plenérové studie z okolí Paříže. Zásadním momentem je tu pojetí vodní plochy a konkrétní motiv člunů související s prostředím francouzských řek, které mnohokrát ztvárnil i ve větším obrazovém formátu. Samotný způsob práce operující s lokálními pastózními nánosy využívá zároveň kontrasty tahů širokým a tenkým štětcem, a odpovídá tak jeho vyjadřování z počátku osmdesátých let 19. století. Dalším podstatným motivem jsou větrné mlýny, které jsou ztvárněny spontánním a rafinovaným způsobem a odkazují ještě k dílům, která vytvořil v uherské pustě. Právě celkovým plenérovým dojmem lze vysvětlit i absenci signatury, která u Chittussiho autentik není nikterak ojedinělou. Hodnotu díla potvrzuje i jeho publikování v odborné literatuře (R. Prahl: Chittussi, Praha 2019, str. 221, kat. č. B 5a). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza prof. R. Prahla, CSc.