Tato vysoce kvalitní, suverénně provedená a vizuálně přitažlivá kompozice světoznámého českého Pařížana a osobitého zástupce art nouveau Alfonse Muchy představuje vzácnou ukázku práce vytvořené na přelomu 19. a 20. století. Mucha se souběžně se svou plakátovou tvorbou zabýval v oleji i pastelu náměty s historickou a mytologickou tematikou, jejichž ústředními motivy byli nejrůznější v osobité vize transformovaní hrdinové inspirovaní mnoha literárními zdroji, jejichž význam dnes často není jednoduché odhalit. Do této kategorie patří i předkládaný bojovník s mečem, jenž nejspíše odkazuje ke slovanské mytologii a po výtvarné stránce předjímá další autorovo směřování. Možný výklad tohoto konkrétního výjevu mohou napovědět netopýří křídla vyrůstající ze spánků bojovníka, což by mohl být odkaz k řeckému bohu spánku Hypnovi; dominantní motiv meče by však také mohl odkazovat k archandělu Michaelovi. S velkou pravděpodobností by se mohlo jednat i o slovanského boha Svantovíta, který měl čtyři tváře, z nichž nejvýznamnější byla válečnická, a byl rovněž zobrazován s atributem meče. Z čistě výtvarného hlediska se jedná o kresbu mimořádných kvalit, již lze bezpochyby označit za výraznou ukázku Muchova kresebného mistrovství. Na rubové straně se nachází pozůstalostní razítko s číslem 1849. Při konzultacích posouzeno PhDr. Š. Leubnerovou a prof. R. Prahlem, CSc. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Z hlediska uměleckého jde o kresbu mimořádných kvalit, budující scénu v zšeřeném prostoru, z jehož temnot se vyjevuje pohanské božstvo, jehož zářící meč obsahuje v sobě silnou energii. Muchova práce se světlem a tmou zde zúročuje jeho zkušenost s barokem. Kresbu lze tudíž považovat za výraznou ukázku Muchova kresebného mistrovství, jež svou bezprostředností dává zaznít významným motivům. […] Byla darem Jiřího Muchy novému majiteli. […]“).