Václav Tikal se vrátil k malbě po několikaleté malířské odmlce v druhé polovině padesátých let. Z této doby pochází Astroprojektil , jenž zachycuje důležitý okamžik, kdy se v Tikalově tvorbě stále výrazněji prosazovalo téma napětí mezi přírodou, člověkem a technickou civilizací. Mezi lety 1956–1958 vytvořil řadu prací s velmi blízkou vědecko-fantastickou imaginací. Na modrošedém pozadí se rýsuje podivuhodný stroj připomínající vesmírnou raketu. Ostré žluté a rezavé klíny protíná subtilní černá konstrukce, která působí jako skelet imaginárního mechanismu. Tikal v díle opustil popisnost svých válečných surrealistických obrazů a vytvořil svébytnou obrazovou realitu na hranici abstrakce. Astroprojektil přitom přirozeně navazuje na jeho působení ve Skupině Ra; zároveň se tato zkušenost proměnila v nový, dobově příznačný zájem o vědu, techniku a vesmír. Pochází přímo z pozůstalosti autora. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem.