Zima

Zima z roku 1946 představuje jeden z nejtypičtějších námětů Josefa Lady – zasněženou českou vesnici, jejíž podobu malíř utvářel na základě vzpomínek na rodné Hrusice. Kompozici dominuje kostel na návrší obklopený chalupami se střechami pokrytými vysokou vrstvou sněhových návějí. V popředí stojí chlapecká postava se sáňkami. Je to osamělé dítko, které čeká na své kamarády, aby se společně vydali sáňkovat na nedaleký kopec. Druhou postavou výjevu je sněhulák držící holou větvičku keře, jehož postoj připomíná mávaní na pozdrav. Z komína stoupá bílý kouř a jeho kudrlinky na obloze dávají tušit lidskou přítomnost v chalupě u kamen. Dílo patří k charakteristickým Ladovým zimním výjevům, které se od konce třicátých let staly výraznou součástí jeho volné tvorby. Typické jsou pevné obrysové linie, zjednodušené tvary, dekorativní barevnost a výrazné bílé vločky rozprostřené po celé ploše, které velmi sugestivním způsobem přibližují atmosféru chumelenice a zároveň scéně propůjčují pohádkové kouzlo. Rok 1946 je navíc v Ladově tvorbě významný; právě tehdy uspořádal SVU Mánes jeho rozsáhlou výstavu, která jej představila nejen jako populárního ilustrátora, ale především jako svébytného autora volné tvorby. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc.