Předložená Náves z roku 1960 je působivou ukázkou Bauchova zralého malířského projevu, v němž se krajinný motiv proměňuje v intenzivní, subjektivně prožívanou výpověď. Pohled na venkovské prostranství, vymezené skupinami domů a zelení, autor rozehrál prostřednictvím výrazných barevných kontrastů a energického rukopisu. Dramaticky promalovaná obloha dodává scéně vnitřní napětí, zatímco bíle omítnutá stavení a svěží zelené tóny vystupují z převládající tlumené modré, fialové a vínové barevnosti. Olejové pasty jsou naneseny v bohatých, reliéfně hnětených vrstvách, které dávají jednotlivým tvarům téměř sochařskou hmotnost a činí z povrchu plátna svébytnou strukturu. Malíř se nespokojil s pouhým zachycením konkrétního místa; chtěl předat vlastní prožitek krajiny. Zdánlivě poklidný námět tedy naplnil živelnou energií a výrazovou naléhavostí. Dílo představuje kvalitní a vizuálně přitažlivý příklad Bauchovy vrcholné tvorby, v němž se bezprostřední malířský temperament spojuje s promyšlenou výstavbou obrazu a smyslem pro krásu samotné barevné hmoty. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit: „[…] Obraz ‚Náves‘ je extatickou vizí české krajiny, okouzlující malířskou férií. Štětcový rukopis je tu uvolněn do strhující rozevlátosti: autor neulpívá na popisu reality, ale povznáší se nad ni vášnivým temperamentem, kreativně využívajícím účinky barvy a barevné pasty v ploše obrazu. […]“).