Industriální krajina

Podmanivá horizontální kompozice Bohumila Žemličky otevírá pohled na tajemné městské panorama. Z vrstev zemité hnědi a okru se vynořují náznaky staveb a linií na horizontu, aby se jejich obrysy vzápětí ztratily v bohatě členitém povrchu. Napětí mezi rozpoznatelným námětem a téměř abstraktní malířskou hmotou dodává obrazu působivost a zároveň připomíná Žemličkův zájem o informelní proudy. S tímto směrem se mohl blíže seznámit při cestách po Evropě, které mu umožnila práce pro Černé divadlo Jiřího Srnce. Žemlička v něm působil od roku 1960, po studiích na pražské Akademii výtvarných umění u Karla Součka. V předloženém díle se tak jeho cit pro prostor propojuje s důrazem na strukturu a reliéfní povrch se stává téměř hmatatelnou krajinou. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým.