Tarot vznikl v období, kdy Malinová rozvíjela téma spirituality směrem k obrazům fungujícím jako svébytné znakové soustavy. Právě roku 2017 její tvorbou procházel motiv klíčové dírky, chápaný jako průhled do skrytého prostoru a současně zárodek pozdější figury. Čtyřdílná vnitřní skladba, soustava kruhů a ornamentálně pojednaný lem propůjčují představovanému obrazu charakter uzavřeného znakového pole, jehož jednotlivé prvky se vzpírají jednoznačnému čtení. Vlnící se reliéfní linie a temné oblouky lze vnímat současně jako krajinu, proudění energie, oko i tělesnou dutinu, zatímco volné kruhy kolem ústředního pole rozrušují jeho přísnou pravoúhlou osnovu a rozehrávají napětí mezi řádem a pohybem. Malinová zde příznačně vrství barevné plochy a struktury, které sama zpětně popsala jako podstatný princip své tehdejší malby, do níž zasazovala archetypálně působící znaky a figury. Název Tarot proto není třeba chápat jako odkaz ke konkrétní kartě, ale spíše jako návod ke způsobu vidění: obraz nabízí znaky, jejichž vztahy si divák skládá podobně jako významy při výkladu karet. Dílo tak zachycuje důležitý okamžik autorčiny tvorby, kdy se její starší zájem o duchovní a meditační obraznost začal proměňovat v hutnější, tělesnější tvarosloví, z něhož od následujícího roku začaly výrazněji vystupovat robustní lidské figury. Pochází z kvalitní sbírky a bylo reprodukováno v autorčině monografii Pavla Malinová: O mně se povídá, moje mlčení tomu odpovídá / People talk about me, my silence reflects that, Berlínskej model, Praha 2018, nestr.