Sobota

Sobota náleží k pozoruhodnému souboru Čapkových obrazů inspirovaných Oravou, kam umělec se svou rodinou od roku 1930 pravidelně zajížděl. Právě zde nacházel náměty zdánlivě zcela prosté – venkovany na cestě, ženy s dětmi, práci na poli či letmá setkání před vesnicí –, které však v jeho podání získávaly obecnější a téměř nadčasový význam. V těchto obrazech se zároveň ozývá myšlenkový svět jeho filozofické eseje Kulhavý poutník (1936): zájem o obyčejný okamžik, jenž ve své nenápadnosti může nést hlubší rozměr lidské existence.
Také předložené plátno vyrůstá z všední venkovské situace, kterou Čapek proměňuje v mimořádně živou obrazovou scénu. Kompozici rozehrává do několika diagonál cest a mezí, mezi nimiž se objevují drobné figurky dospělých a dětí, dětský vozík i černá silueta psa. V pozadí vystupuje kostelík s vysokou věží; vesnické stavení a koruny stromů s ptáky na obloze vnášejí do obrazu rytmus a pohyb. Uvolněný, energický štětcový rukopis se zde spojuje s výraznou barevností okrů, hnědí, žlutí a modří. Čapek jednotlivé figury zjednodušuje téměř na znaky, přesto si scéna uchovává bezprostřednost reality. Právě schopnost povýšit běžný okamžik života na obraz obecnějšího lidského setkávání patří k hlavním kvalitám této vrcholné etapy malířovy tvorby.
Mimořádnou hodnotu obrazu podtrhuje jeho provenience. Původním majitelem byl továrník Václav Palivec, švagr Čapkovy sestry Heleny, který ve třicátých letech získal několik umělcových obrazů a po druhé světové válce část své sbírky věnoval Olze Scheinpflugové. Od roku 1968 dílo vlastnil JUDr. Karel Scheinpflug st. Tuto historii výmluvně dokládá i přípis na rubu obrazu: „Josef Čapek (p. rada Palivec) Sobota 1937“. Na slepém rámu rovněž nalezneme štítek z členské výstavy Umělecké besedy v Praze roku 1938, část papírového štítku používaného JUDr. Scheinpflugem a přípis „dr. Scheinpflug“.
Obraz je evidován v pracovní databázi Jaroslava Slavíka pod č. 318 a v současném soupisu Pavly Pečinkové (Pracoval jsem mnoho, Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, díl třetí: Malba, Humpolec 2023, kat č. III/482), kde je rovněž reprodukován na str. 641. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc.

Vystaveno:
Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha, 5.–28. 2. 1938, kat. č. 51
Josef Čapek (1887–1945): Obrazy a kresby, Národní galerie v Praze, Jízdárna Pražského hradu, 3. 5. – 8. 7. 1979, kat. č. 180 (následně Krajská galerie v Hradci Králové, 19. 7. – 25. 8. 1979; Dům umění města Brna, 2. 9. – 14. 10. 1979; Oblastní galerie v Liberci, 10. 1. – 24. 2. 1980)
Josef Čapek a děti, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1. 9. – 23. 10. 1988, kat. č. 155 v dodatku k vybraným olejům (následně Galerie umění Karlovy Vary, 24. 11. – 23. 12. 1988; Divadlo hudby, Praha, 4. 1. – 4. 2. 1989)