Dvanáctihlavá

V díle Dvanáctihlavá převedla Miroslava Zychová tradiční autoportrét do podoby zátiší, v němž lidskou postavu zastupují věci. Sama genezi obrazu popsala s příznačnou nadsázkou: „[…] Oblíbenou červenou židli jsem pečlivě oblékla svým, tehdy aktuálním, šatstvem, takže vznikla jakási nápodoba, projekce, či ‚selfie‘. Aby figura nebyla bezhlavá, vyhledala jsem nějaké pokrývky hlavy – bylo jich 12. Odtud Dvanáctihlavá (nikoliv saň). Některé plochy zůstaly bílé, barvami neposkvrněné, aby jimi obraz dýchal. […]“ Práce vznikla v období, kdy se v autorčině tvorbě stále výrazněji prosazoval zájem o předměty bezprostředního okolí a jejich schopnost nést osobní zkušenost. Po studiích na pražské Akademii výtvarných umění, kterou absolvovala roku 1971, rozvíjela vedle grafiky a keramiky osobitou malbu založenou na pečlivém pozorování zdánlivě obyčejných věcí. K této linii náležejí již práce Podlaha a Na půdě z roku 1978 i časově blízký Kabát z roku 1981. Prezentované dílo tak spadá do počátku autorčina dlouhodobého zájmu o každodenní předměty, které se v jejích obrazech postupně stávají nositeli paměti, autobiografických významů i jemně absurdních situací.
Dílo bylo reprodukováno v publikaci vydané u příležitosti výstavy Miroslavy Zychové, konané ve dnech 26. 9. – 8. 11. 2015 v Městském muzeu a galerii Hlinsko (P. Ondračka: Miroslava Zychová, Hlinsko 2016, str. 67, obr. 93). Dále bylo prezentováno na autorčiných samostatných výstavách Miroslava Zychová: obrazy, kresby, grafika, keramika, 1981, Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod, kat. č. 21; Miroslava Zychová: obrazy, kresby, keramika, Atrium, Koncertní a výstavní síň Obvodního kulturního domu v Praze 3, září–říjen 1984, kat. č. 12; Miroslava Zychová: ta realita – obrazy Miroslavy Zychové z let 1966–2000, 12. 8. 2000 – 11. 2. 2001, Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod, kat. č. 15. Pochází přímo z rodiny autorky.