František Muzika patří k výrazným představitelům české imaginativní malby. Od třicátých let 20. století rozvíjel osobitý výtvarný svět založený na snových představách, metamorfózách a symbolických motivech, který se postupně vzdaloval přímému zobrazení skutečnosti. Obraz Strom s oknem náleží k důležitému poválečnému období jeho tvorby, kdy se stále častěji obracel k motivům stromů, lesů a bažin. Navazuje na téma, jímž se zabýval již od roku 1947, kdy vznikl Strom I, a které vyvrcholilo počátkem padesátých let. Mohutná koruna zde zaplňuje téměř celou obrazovou plochu a rozrůstá se do spletité sítě větví a organických útvarů. Z temných hnědých a červených tónů vystupuje na modrofialovém pozadí zářící žluté okno, které tajemnému nočnímu výjevu dává světelný i geometrický střed. Strom už není pouhým přírodním motivem, ale proměňuje se ve svébytný živý organismus zasazený do fantaskního prostoru. Právě v této době se Muzikovy vegetativní náměty začaly posouvat k biomorfním, až buněčným strukturám, jež se staly důležitou součástí jeho další práce. Představené dílo tak zachycuje významný okamžik autorova vývoje, kdy se konkrétní přírodní forma mění v imaginativní znak a vnější realita se prolíná s vnitřním snovým světem. Majitel jej získal přímo z ateliéru autora. Bylo prezentováno na výstavě František Muzika. Obrazy z let 1935–1965, Galerie Fronta, Praha, 25. 9. – 26. 10. 1966, kat. č. 23. Na rubu se nachází autorské číslo soupisu 752. V osobním archivu autora uvedeno pod názvem Strom X s oknem. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Strom byl pro Muziku živoucím organismem, navazoval v něm jednak na manýristickou představivost, jednak na Reného Magritta. […]“)