Pastýř

V díle Pastýř se Janoušek vrátil k venkovskému prostředí, které bylo spojeno s jeho dětstvím a v různých proměnách prostupovalo jeho tvorbou již od raných prací. Tradiční námět pasáčka s krávou zbavil popisnosti a vztah obou postav postavil především na vzájemném propojení jejich tvarů s okolním prostorem. V témže roce vytvořil dvě malby s názvem Kráva a malbu Pastýř, přičemž předložená kresba se s poslední zmíněnou malbou téměř shoduje a liší se pouze v několika detailech horní poloviny figury. Podoba pastýře zároveň nápadně připomíná postavu z kresby a malby Putování, čímž se propojují dva zdánlivě vzdálené námětové okruhy – vzpomínka na italskou cestu a návrat k venkovskému světu. Společným jmenovatelem je vztah figury a prostředí: podobně jako krajina v Putování vstupuje do zkušenosti cestovatele, také v předloženém díle člověk a zvíře vytvářejí s okolím vzájemně podmíněný celek. Kresba tak dobře zachycuje Janouškovo směřování kolem roku 1934 k představě světa, jehož jednotlivé složky nejsou pevně oddělené, ale existují ve vzájemných vztazích a proměnách.
Dílo pochází přímo z rodiny autora a bude zařazeno do soupisu díla v připravované monografii Mgr. E. Vele. Při konzultacích posouzeno PhDr. K. Srpem a Mgr. E. Vele.