Půvabná, komorně pojatá malba představuje vyzrálou ukázku pozdní tvorby Oty Janečka, v níž autor navázal na poetiku rozvíjenou již od padesátých let a převedl ji do osobitého, meditativního malířského jazyka. Silueta osamělého stromu na hrázi a drobný bílý ptáček vytvářejí obraz s hluboce lyrickým a symbolickým vyzněním.
V tomto období se Janeček stále výrazněji obracel k elementárním přírodním motivům a archetypálním symbolům, jejichž prostřednictvím vyjadřoval základní hodnoty života, jednotu člověka s přírodou i tiché plynutí času. Tlumená barevnost, měkké světlo a redukovaná kompozice proměňují reálnou krajinu v nadčasový prostor ztišení a rozjímání, v němž popisnost ustupuje ve prospěch atmosféry a vnitřního prožitku. Strom na hrázi je kvalitní ukázkou Janečkova vrcholného malířského projevu osmdesátých let, spojujícího vytříbený kolorismus, jemnou znakovou zkratku a básnivost krajinného motivu.
Dílo je vedeno v autorově soupisu díla pod číslem 8804. Na rubu je opatřeno signaturou, datací a názvem. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. T. Janečkem, autorovým synem.