Jezero Mondsee s pohledem na Dračí skálu

Adolf Chwala, krajinář druhé poloviny 19. století a jedna z nejvýraznějších osobností své generace, stojící na pomezí realistické a romantické malby a reflektující i nové progresivní dobové výtvarné směry, se na představovaném plátně prezentuje jako originální a osobitý tvůrce se specifickým projevem i výběrem námětu. Zůstává zde věrný komponované krajině s prvky rakouského plenérismu, impresionismu a barbizonských mistrů. Právě v sedmdesátých a osmdesátých letech mu jezero Mondsee a především pak jeho dominanta Dračí skála (Drachenwand) byly oblíbeným a vícekrát variovaným tématem, které zpracovával nejen z více úhlů pohledu, ale i v rozličných denních dobách a za proměnlivých povětrnostních podmínek. Sledovat zde můžeme většinu charakteristických prvků, které obecně s výtvarným projevem Adolfa Chwaly spojujeme. Patří mezi ně monumentální skaliska, projasňující se nebe s dramaticky pojatými mraky, ekvilibristicky zachycená a jakoby průhledná vodní plocha, detailní přední plán se solitérně umístěnými kameny i nedílná stafáž se ženou nesoucí na hlavě žok čerstvě posečené trávy. Tento obraz lze bez pochyby označit za vysoce kvalitní a reprezentativní ukázku Chwalovy zralé tvorby. Dílo bylo prezentováno na autorově monografické výstavě v Národní galerii v Praze a bylo reprodukováno v jejím katalogu (Š. Leubnerová: Adolf Chwala, 1836–1900, 14. 9. – 31. 12. 2011, Praha 2011, kat. č. 28, str. 37). Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.