Komedianti

Představovaný kvaš je s velkou pravděpodobností neuskutečněným návrhem plakátu k filmu Komedianti, jenž byl adaptací Olbrachtovy povídky Bratr Žak ze souboru O zlých samotářích, a připomíná méně známou oblast Tichého práce pro film. Na snímku režiséra Vladimíra Vlčka se podílel jako výtvarník a odborný poradce. Film vznikal v letech 1952–1953 a do československých kin vstoupil 16. dubna 1954; Tichého návrh, patrně souvisí až se zahraničním uváděním snímku v letech 1954 a 1955, k tisku plakátu nicméně nikdy nedošlo. Zadání navazovalo na téma, jemuž se umělec věnoval již od mládí a které od konce dvacátých let patřilo k ústředním okruhům jeho tvorby. V padesátých letech se navíc po nuceném odchodu z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze výrazněji obracel k filmovým a ilustračním zakázkám. Proti pohybu obvyklému v zobrazeních artistů zde Tichý zvolil nehybnost a čelní postavení: výrazně líčená tvář klauna hledí přímo na diváka a světlá plocha za ní získává téměř autonomní účinek. Do prázdna zasahují ostré hroty komediantova účesu, jehož ohnivě oranžové zbarvení se od hlavy opticky osamostatňuje. Přivřená víčka, vrásky na čele a stopa úsměvu spojují grotesknost se smutkem a bolestí, takže hranice mezi tváří a maskou zůstává nejistá. Černý pás s kontrastní antikvou názvu při dolním okraji není pouhým dodatkem, ale kompozičním závažím a připomínkou Tichého dlouhé zkušenosti s užitou grafikou a písmem. Propagační funkce návrhu tak ustupuje soustředěnému, psychologicky působivému obrazu klauna.
Dílo pochází z významné pražské poválečné sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Jde o ojedinělé dílo, které přináší esenci Tichého tvorby. V jeho bezprostřednosti je současně obsažena i skrytost, tajemství, kterým vtahuje šašek diváky do svého života. […]“).