Pozdní lásky

V obraze Pozdní lásky proměňuje Emma Srncová biblický příběh Adama a Evy v laskavě groteskní podobenství o stáří, v němž někdejší pokušení ustupuje každodenní blízkosti a věrnosti. Sama autorka význam díla výstižně popsala: „Pozdní lásky jsou tak trochu pokračování Adama a Evy v penzi, kdy už je jablko přestalo zajímat a jejich láskou se stali pejsek s kočičkou a ta jim vydržela.“ Dvojice chovající v náručích domácí mazlíky a sedící na hadu zkrouceném do tvaru bicyklu působí jako svébytná archa, zatímco výrazná barevnost a plošně vystavěná krajina posouvají výjev do polohy obrazové bajky. Pro Srncovou je příznačné, že humor zde není pouhou pointou, ale prostředkem, jak s lehkostí pojednat téma času a proměny partnerského vztahu. Pozdní lásky tak nejsou podány jako doznívání vášně, nýbrž jako její proměna v trvalou blízkost, sdílení a vzájemnou péči. Z kladívkové ceny autorka věnuje 25 % na podporu neziskové organizace Cesta domů.