Melancholik

Lubomír Typlt patří k nejvýraznějším malířům střední generace, kteří se na české výtvarné scéně prosazují od druhé poloviny devadesátých let. Pravidelně vystavuje také v zahraničí a dlouhodobě dosahuje výrazného ohlasu i na trhu s uměním. Studoval na několika uměleckých školách, mimo jiné na prestižní Kunstakademie Düsseldorf u Markuse Lüpertze, Gerharda Merze a A. R. Pencka. Právě německé prostředí, spjaté s tradicí expresivní figurální malby, mělo pro formování jeho výtvarného jazyka zásadní význam. Typltova raná tvorba se rozvíjela ve dvou souběžných liniích. První představovala konstruktivně pojatá abstrakce a schematické záznamy podivných „metafyzických“ strojů. Druhou, pro jeho další tvorbu určující linii tvoří neoexpresivní figurální malba, v níž se uplatňuje autorův smysl pro dramatickou kompozici a naléhavou barevnost. Přesto v Typltových obrazech nadále přetrvává princip mechanického konstruování: motivy se opakují, řadí do mřížek a variují v přesně vystavěných sestavách. Jeho velkoformátová figurální plátna obývají alegorické postavy, které se opakují napříč celou tvorbou i v rámci jediného obrazu, kde se jeden typ figury může objevit v několikanásobném opakování. Typlt tak dlouhodobě buduje osobitou obrazovou mytologii lidského jedince - osamělého, násobeného, rozkládaného a znovu skládaného v prostoru malby. Obraz Melancholik je součástí dvanáctidílného cyklu téměř identických portrétů chlapce řazených do mřížkové struktury pod názvem Jsem krácen, dělen a věčně v mínusu. Hlava je rozdělena do barevných polí, zatímco intenzivní rudý pohled soustřeďuje emocionální napětí a dává tomuto dílu jeho název.

70 % z dosažené ceny je určeno na podporu Nadace rodiny Vlčkových