Mezi břehy

Malíř Oldřich Tichý patří ke generaci umělců, jejichž tvorba se formovala v kontaktu s postmoderními tendencemi pronikajícími do českého umění v průběhu osmdesátých let. Ve druhé polovině této dekády se účastnil tzv. Konfrontací, důležitých neoficiálních výstav, na nichž se sešla celá generace mladých tvůrců otevřených těmto podnětům. Přesto lze Tichého vnímat spíše jako solitérní postavu. Od roku 1987 tvořil v ústraní na statku v Posázaví, kde se postupně vzdaloval směřování části svých generačních souputníků. Od postmoderních východisek dospěl k sevřenější a osobnější výpovědi s expresivním existenciálním rozměrem, formálně blízkým některým českým neortodoxním surrealistům, jako byli František Janoušek nebo Bohdan Lacina. Ačkoliv můžeme Tichého vnímat jako abstraktního malíře, jeho obrazy v sobě nesou zřetelnou znakovost i náznaky konkrétních motivů. Jeho díla jsou úzce spojena s prostředím venkova, na kterém vznikají. Opakovaně se objevují motivy pletiva, plotů, větví, dřeva a tomu odpovídající tlumená barevnost, zejména v odstínech hnědé, šedé, modré a zelené. Obraz Mezi břehy je existenciální výpovědí vystavěnou na symbolice znaků. Břevno zaklíněné mezi dvěma břehy se nachází ve vratké pozici, jako by mělo každou chvíli propadnout dolů. Je jakousi aluzí na křehkost mezilidských vztahů, jejich dočasnost a nesamozřejmost.

70 % z dosažené ceny je určeno na podporu nadačního fondu Spolu s odvahou, člena rodiny Bátor Tábor.