Pivoňky

Tvorba Václava Špály již od svého počátku úzce konvenovala charakteru mladé československé republiky – byla radostná, srozumitelná, vyjadřovala moderního ducha a zároveň byla vhodná pro interiéry úřadů, institucí i soukromých bytů, což platilo zejména pro kytice a zátiší. Rok 1935, ze kterého tento obraz pochází, patří z hlediska zátiší k nejšťastnějším obdobím umělcovy tvorby. U příležitosti jeho padesátých narozenin uspořádal SVU Mánes soubornou výstavu, kterou doprovodila monografie s úvodním textem od Antonína Matějčka. Špálovy kytice v této době nabývají na výrazové plnosti, některé z nich se vyznačují složitou tvarovou i prostorovou stavbou. Otevírají průhled do krajiny či evokují jejich tvary na obrazech opřených o zeď ateliéru. Špála je označoval jako Kytice nebo jednoduchým pojmenováním podle druhu květin. Nejčastěji jde o pivoňky, tulipány, šeříky, kosatce a konvalinky. S motivem pivoněk se setkáváme i v předloženém romanticky laděném zátiší, v němž bílé a červené květy tvoří dynamický kontrast vůči hluboké, azurově laděné krajině v pozadí. Sytá modř, která byla pro Špálu „erbovní barvou české krajiny“, se zde objevuje v celé své intenzitě a proniká i do předního plánu obrazu. Přítomnost keramické pruhované vázičky v popředí zároveň ukotvuje kompozici a vytváří jemnou vertikální osu.
Plátno je na rubu označeno číslem 859 ve dvojité závorce a je uvedeno v autorově soupisu díla (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla /1885–1946/, Praha 2002, str. 85). Že se jedná o dílo výjimečné, naznačuje i poznámka v soupisu, kde si Špála k němu připsal, že mu prodej zprostředkoval „Filla pro Bartáka“, čímž myslel malíře Emila Fillu a patrně známého kovolitce Karla Bartáka. Pochází z kvalitní pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Pivoňky tudíž nejsou zátiším, které by bylo jakkoli prvoplánové, vyžadují bedlivé pozorování, jimž Špála diváka vtahuje do zrakově působivé hry barev a jednoduchých tvarů. […]“ ).