Kosmická soulož

Barevná vizualizace nehmotných jevů se v tvorbě Karla Malicha objevila na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se odklonil od rané inspirace krajinou. Ve svých pastelech z této doby se věnoval energiím, silovým polím, proudění a kosmickým procesům. Takovým příkladem je i Kosmická soulož , která je výsledkem Malichova zájmu o metafyziku a fenomén propojení člověka s vesmírem. Pastelová technika mu umožnila dosáhnout jemných přechodů barev a současně intenzivního, zářícího efektu. Dílo nese silně expresivní náboj, který se zde proměnil až v maniakální zběsilost. Malich byl dlouhodobě přitahován okamžikem zrození a vznikem světa, který metaforicky zobrazoval ve svých dílech. Ve stejné době pracoval na objektu Lidskokosmická soulož . Předložený pastel je úchvatnou kosmickou vizí, která je v tomto období jedinečným svědectvím autorova zájmu o tyto procesy. Je navíc vrcholnou ukázkou práce s technikou, kterou ovládal jako málokdo jiný. Patří k jeho nejsilnějším pracím, v nichž se dotýká tématu jednoty makrokosmu a mikrokosmu, přičemž sexualita není zobrazena v realistické poloze, ale jako archetypální akt stvoření a spojení. Navazuje tak na snahu „vidět neviditelné“ a dát tvar energiím, které vnímá jako reálnou součást existence. Dílo dokládá Malichovu jedinečnou pozici na české výtvarné scéně, kde se mu podařilo propojit geometrickou a organickou abstrakci s duchovním obsahem a osobní vizí. Dílo pochází ze sbírky známé historičky umění Hany Rousové, která jej dostala darem přímo od autora a v jejímž bytě visel dosud (viz přiložená fotografie majitelky s dílem). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. H. Rousovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Pastel ‚Kosmická soulož‘ je mimořádným dílem, přesahujícím ostatní autorovy práce z té doby, je komplexní nadčasovou vizí, autentickou výpovědí, která má výrazné emotivní a smyslové hodnoty. […]“ ).