Tato snová práce Františka Malého zachycuje ženskou postavu odpočívající v interiéru s výhledem na moře a vzdálenou krajinu ozářenou úplňkem. Měsíční svit, chladné modré tóny a zastřená tvář dodávají kompozici melancholický nádech a téměř metafyzický charakter. Stylizovaná postava odkazuje k slavné Kleopatře z Národní galerie v Praze (inv. č. O 13050) od Jana Zrzavého, který pracoval stejným způsobem se symbolickou rovinou a kulisovitým výhledem do krajiny, v níž se spojuje sen s realitou. Tento dialog se Zrzavým podtrhuje Malého orientaci k symbolistní a metafyzické linii moderního umění. František Malý patří k výrazným osobnostem slovenské moderny 20. století, v jejímž rámci ovlivnil celou generaci malířů během svého působení v Bratislavě ve dvacátých a třicátých letech. Jeho práce se pohybují mezi lyrickým realismem a symbolickou stylizací, častým motivem je ženský akt či figura zasazená do prostředí, které přechází do snového či archetypálního rámce. Večer je ukázkou autorovy vrcholné tvorby se silným důrazem na meditativní klid a duchovní rozměr. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. M. Hodošem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Posuzované dílo ‚Večer‘ je krásnou a typickou ukázkou autorova onirického výtvarného jazyka. Má velmi blízko k symbolismu Jana Zrzavého, a to nejen celkovou atmosférou, ale především ztvárněním Kleopatry. […]“ ).