Slovensko vzniklo během srpnových a zářijových týdnů roku 1947, kdy Šíma se svou rodinou za doprovodu Františka Hudečka navštívil Slovensko v rámci cesty, která se stala závěrečnou kapitolou jeho pravidelného kontaktu s československým prostředím. Pobyt na Slovensku znovuoživil umělcovu chuť k malbě a po dlouhých deseti letech jej přivedl k novému zhodnocení dosavadního tvůrčího směřování. Dílo představuje významnou spojnici mezi Šímovými pracemi z přelomu dvacátých a třicátých let a poválečnou tvorbou, přičemž v této komorní kompozici propojuje dvě základní prostorové roviny – horní pásmo s měkkými homolovitými pahorky Malé Fatry rozpuštěnými v atmosférické mlze a dolní segment s třemi monumentálními kříži geometricky přísně ohrazenými hřbitovní zdí. Barevnost staví na dominanci teplých okrových a sienových odstínů pronikajících celou malbou, zatímco bílé kříže s výraznými černými stíny fungují jako vertikální akcenty narušující horizontální členění a symbolické spojnice mezi pozemským a nebeským prostorem. Motiv hřbitova a křížů nadměrných velikostí představoval v Šímově ikonografii neobvyklý prvek objevující se téměř výhradně v pracích z tohoto období, inspirovaný studiem lidového umění a pečlivě rozpracovaný ve skicáku, který si malíř z cesty přivezl. Kompoziční struktura odráží autorovu tendenci k dualistickému chápání reality, v němž nebeské a pozemské sféry koexistují v napětí vzájemné nezávislosti, propojované koloritem zastupujícím světlo jako jednotu světa. Dílo pochází z kvalitní pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Obraz, který nejspíše vznikl přímo během cesty, provedený na lepence, je komplexní ukázkou syntézy Šímovy slovenské zkušenosti, která představovala krátké intermezzo v jeho obsáhlé tvorbě, jehož ukázky jsou dnes velmi vzácné. Divák, který obdivuje Šímu, má tak jedinečnou možnost uvědomit si spojnice slovenského období s jeho díly z přelomu dvacátých a třicátých let, stejně jako s díly z přelomu padesátých a šedesátých let. […]“ ) .