Pohled do ateliéru

Jiří John patří k osobitým představitelům českého umění druhé poloviny 20. století. Jeho malba se vyznačuje tlumenou barevností, úsporností výrazových prostředků a zájmem o všední motiv. V letech 1958–1961 se téměř každodenně setkával s Václavem Bartovským, duchovním vůdcem skupiny UB 12, který jej zasvětil do díla Henriho Matisse a Georgese Braqua. Tehdy namaloval mimořádně důmyslné barevné kompozice vyznačující se vysokou mírou racionality, jejichž tématy byly interiéry a města. Jednou z těchto prací je Pohled do ateliéru, zachycující strohý interiér s židlí, stolem, závěsem a zátiším na stole. Jednotlivé motivy jsou redukovány na jednoduché obrysy a zasazeny do velkých ploch šedých, okrových a modravých tónů. Prostor působí spíše jako promyšlená skladba vertikál a horizontál, v níž se předměty téměř rozpouštějí v ploše obrazu, než skutečný ateliér. Tlumený kolorit a motiv jednoduchého zátiší připomínají obrazy italského malíře Giorgia Morandiho, kterého John obdivoval. Podobně jako malba Světlá kuchyně z roku 1960, která stejným způsobem zobrazuje kuchyňskou židli, závěs před oknem a zátiší s konvicí na stole v jemné šedobílé barevnosti, zachycuje Pohled do ateliéru okamžik, kdy se v Johnových obrazech prolínají hodnoty umělecké s obecně lidskými a básnické s výtvarnými. Na rubové straně se nachází potvrzení pravosti od autorovy manželky Adrieny Šimotové. Pochází z kvalitní moravské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. J. Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Přestože tento obraz není tolik znám jako jiné autorovy práce z přelomu padesátých a šedesátých let, lze jednoznačně říci, že patří k jedněm z jeho nejvýraznějších: soustředěná meditace o smyslu světa, vyjádřená co nejpromyšlenějším výtvarným projevem. […]“).