Z temně fialového prostoru vystupuje podivuhodná antropomorfní bytost, sevřená černými horizontálami a vertikálami jako panenka, strom či pradávný totem. Její drobná tvář s uhrančivým pohledem dodává jinak téměř neživému útvaru znepokojivou přítomnost a proměňuje celou kompozici v jakési okno do fantaskního světa. Z černé kostry obrazu vyrůstají a bují barevné geometrické i vegetativní formy, které se vzápětí noří zpět do okolního prostoru; místy připomínají větve, schránky či bájná zvířata neznámého řádu. Liesler jejich hmotnost ještě zdůrazňuje příměsí písku, díky níž získává povrch obrazu zrnitou, téměř reliéfní strukturu. V polovině šedesátých let se v jeho tvorbě právě takto propojuje geometrický a organický princip a jednotlivé motivy se skládají do fantaskního organismu řízeného spíše volnou asociací než souvislým dějem. Obraz z roku 1965 tak náleží k období, kdy autor po podnětech z cest do Itálie, Norska a Paříže stále výrazněji opouštěl vazbu na viděnou skutečnost a dospíval k osobitým, konstrukčně propracovaným metaforám založeným na prolínání geometrických a vegetabilních forem. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložen certifikát autenticity Galerie KODL.