V obraze Železárny Františka Grosse se průmyslový areál změnil v podivuhodné město strojů. Nad temným pásmem hal vyrůstají věže, komíny a jeřáby, jejichž siluety se rýsují proti jasně modré obloze. Zelené, červené a oranžové akcenty se mezi temnými konstrukcemi rozsvěcují jako signální světla; stoupající oblak páry pak celé scéně dodává život a pohyb. Gross v labyrintu továrny nacházel působivost přesahující samotný námět a z rytmu staveb a konstrukcí vytvářel vlastní, téměř fantaskní svět. Stroje a technická civilizace ho přitahovaly již od doby Skupiny 42 a k motivu zpracování těžkého průmyslu se vracel opakovaně. Rozměrné plátno z roku 1976 patří k pozdnímu období jeho vyzrálé tvorby, v němž maloval také krajiny rodného Novopacka. Je výrazným dokladem toho, jak si i po desetiletích dokázal známé téma přivlastnit a dát mu nový malířský život. Dílo bylo součástí sbírek České spořitelny. Vkusná adjustace. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.