Pokoj na Šternberku

Pokoj na Šternberku představuje mimořádně intimní polohu Jírovy tvorby. V potemnělém interiéru zachytil odpočívající ženský akt, na nějž skrze otevřené okénko v levé části kompozice nahlížejí dvě zvědavé postavy. Ležící figura zde není pojata jako akademická studie těla, ale přirozeně se stává součástí vrstevnatého prostoru, v němž se prolínají skutečnost, vzpomínka a autorova imaginace. Ženské tělo tak nevystupuje jako samoúčelný erotický motiv, ale jako součást osobního, existenciálně laděného světa obrazu. Tlumenou barevnost oživují teplé okry a červené a modré akcenty. Expresivní, místy pastózní rukopis doplněný vyškrabáváním patří k charakteristickým prvkům Jírova projevu. Dílo vzniklo v době, kdy byl jeho výtvarný jazyk již plně vyhraněný a konkrétní zážitek se v něm proměňoval v symbolickou a emotivní výpověď. Sám umělec své obrazy chápal jako jakýsi osobní deník s obecnějším lidským přesahem. Na Českém Šternberku pobýval již v roce 1975 a vytvořil zde několik grafických listů; ke šternberskému motivu se vracel také kolem roku 1980. Vzhledem k tomu, že se akt v jeho díle objevuje jen zřídka, zaujímá Pokoj na Šternberku v autorově tvorbě mimořádné místo. Dílo bylo publikováno v umělcově monografii V. Šlajchrt / Z. Štěpanovičová: Josef Jíra 1929–2005, Malá Skála 2022, str. 43. Pochází z významné pražské sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.