Soupis díla Oldřicha Blažíčka uvádí pouhých šest známých autorových prací, jejichž námětem se stal měšťanský interiér – všechny z nich jsou soukromou výpovědí malíře o lidech z jeho nejbližšího okolí, především rodině. Nejstarší je práce s označením Vnitřek z bytu Schwaigerova (1910), která je v soupise díla prezentována černobílou reprodukcí v sekci nezvěstných prací. Představovanou malbu lze proto označit za významný objev vypovídající o rané fázi Blažíčkovy tvorby, a to ještě z období jeho studií na pražské Akademii výtvarných umění. Mezi lety 1909 a 1912 studoval u Hanuše Schwaigera, jenž pozornost svých žáků systematicky obracel k viděné skutečnosti a jejímu zachycení. Obzvláště významný byl podnět, jenž Blažíčka tematicky nasměroval k chrámovým i profánním interiérům. Jeho monografisté uvádějí příhodu, kdy mu Schwaiger v roce 1910 poskytl dvě „prkénka“ a zadal mu namalovat průhledy jeho bytem v Bubenči s tím, že „Pepík jich čeká“ – Pepík byla profesorova choť. Na základě těchto dvou prací získal Blažíček cenu Akademie výtvarných umění a v souvislosti s tím i příležitost k cestě do Dalmácie. Představované dílo, celým názvem Z bytu prof. Hanuše Schwaigera, pokoj paní, a výše uvedený Vnitřek z bytu Schwaigerova jsou s nejvyšší mírou pravděpodobnosti právě těmito dvěma „prkénky“, jejich prostřednictvím Blažíček prokázal výjimečný talent a dostalo se mu prvního oficiálního uznání. Jedná se proto o artefakt hodný zvýšené pozornosti odborné i sběratelské. Při konzultacích posouzeno Mgr. P. Kubíkem a PhDr. E. Havlovou, spoluautorkou umělcovy monografie a soupisu díla.