V tvorbě Michala Mráze se dlouhodobě propojuje zkušenost se street artem a s obrazností americké reklamy a časopisů padesátých a šedesátých let. Jejich idealizovaný svět prosperity však autor rozkládá kombinováním motivů z různých zdrojů a zasazováním postav do narušených, obtížně čitelných interiérů. V obraze Dust se muž a žena ocitají mezi atributy majetku a společenského statusu – bustou, zavěšeným obrazem a trezorem –, zatímco další figury a fragmenty prostoru se překrývají, rozpadají a místy mizí. Zdánlivě reprezentativní prostředí tak získává charakter nestabilní scény, v níž se řád mění v chaos. Tento „nepořádek“ je pro Mráze příznačný: porušená architektura a roztříštěná scénografie u něj fungují jako metafora defektního fungování současného světa. Významovou roli má i samotná technika. Šablonovou a akrylovou malbu doplňuje olej a asfalt, jehož hnědočerné skvrny připomínají ropu, znečištění i zašlou patinu starých obrazů. Dust tak spojuje nostalgickou přitažlivost retro vizuality s kritickým pohledem na blahobyt, majetek a pomíjivost hodnot, které mají společenské postavení reprezentovat a mezitím, pečlivě střádané a bez užitku uložené v trezoru, nerušeně zapadají prachem. Dílo bylo prezentováno na výstavě Michal Mráz: Lethargy, Kirk Gallery, Aalborg (22. 9. – 20. 10. 2018).