Květinová zátiší představují jednu z nejvýraznějších a nejdéle rozvíjených linií tvorby Václava Špály. Sám malíř se k nim vracel s mimořádnou intenzitou a postupně z nich vytvořil svébytný obrazový typ, v němž mohl naplno uplatnit cit pro barvu, rytmus a dekorativní skladbu. Jarní kytice z roku 1922 pochází z důležitého období raných dvacátých let, kdy se v jeho malbě uvolňovaly dřívější kubistické principy ve prospěch bezprostřednějšího, smyslově působivého výrazu s fauvistickou barevností. Bohatý svazek tulipánů a narcisek je zasazen do štíhlé bílé vázy s jemným rostlinným dekorem stojící na výrazně vzorovaném ubruse. Špála zde proti sobě postavil kontrasty růžovočervených tónů květů, svěží zeleň listů a chladnou modř pozadí. Zvláštní význam má také červeno-modro-bílá látka, která svým výrazným ornamentem rozehrává spodní část obrazu a propojuje zátiší v jeden rytmicky působící celek. Podobné spojení vysoké vázy, pestré kytice a dekorativní textilie lze nalézt i v dalších Špálových květinových zátiších ze stejného roku. V pozdějších desetiletích motiv kytice dále rozvíjel a proměňoval, nejčastěji ve spojení květin, keramického džbánku, karpatské deky a průhledu do krajiny v pozadí. Jeho vlastní slova o barevném a vonném světě kytek, který jej vzrušoval a jejž se snažil stále obrazově zdokonalovat, dobře vystihují význam tohoto námětu v jeho tvorbě. Předložená práce je přitom zajímavým raným článkem této dlouhé vývojové linie – vznikla ještě před Špálovým zeleným a následným modrým obdobím a ukazuje jeho kolorismus v mimořádně svěží podobě. Řada děl z tohoto období si našla cestu do soukromých sbírek krátce po svém vzniku a z toho důvodu často nefigurují v autorově vlastním soupisu, který si vedl od roku 1926. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza Mgr. K. Guth-Vladaj, Ph.D.