Krajina s mlýnem

Dílo patří do závěrečné fáze Kubínovy tvorby, kdy se malíř po dlouhém životě v Paříži a jižní Francii vrátil na více než deset let do Československa (1951–1964). Usadil se v rodných Boskovicích, kde si ještě jako mladý muž – v době svého působení ve skupině Osma – postavil na zahradě rodičů zahradní ateliér zvaný Bouda. I v pokročilém věku znovu a soustavně obcházel krajinu svého dětství a boskovické okolí se mu na dlouhá léta stalo hlavním námětem. Vznikaly zde bohaté série maleb, v nichž se opakovaně vracejí tytéž motivy – polní cesty, venkovská stavení či mlýny. Také v představované krajině se mezi topoly nad vodou objevuje jeden z boskovických mlýnů – velmi pravděpodobně historický Dvořáčkův mlýn. Obraz nabízí docela jinou atmosféru, než jakou si s podpisem Coubine obvykle spojujeme. Namísto sluncem sežehlých plání Vaucluse, levandulových polí, kamenných zídek a cypřišů, které v provensálských obrazech udržují čas v nehybnosti, se tu ohlašuje vlhký vzduch moravské nivy. Zeleň je bujná a plná, krajina obydlená; voda teče, stromy šumí a za nimi tušíme útulnou přítomnost lidí v mlýně. Kompoziční řád nicméně zůstává týž. Prozrazuje se tak ruka bytostného klasika a především schopného kreslíře, který krajinu vnímal a budoval téměř jako architekturu.
Na rubu opatřeno štítkem Ústředního svazu čs. výtvarných umělců. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Můžeme tu hovořit o novém období autorovy tvorby, jež je syntézou jeho klasických výrazových prostředků a nové vize. ‚Krajina s mlýnem‘ Otakara Kubína – Coubine je dílem prodchnutým novou pastorální pohodou a znovunalezeným klidem, jež dokáže ocenit ten, kdo se po letech v cizině vrátil domů. […]“).