Továrna

Vzácné rané dílo Toyen otevírá pohled na období, kdy se teprve formoval její svébytný výtvarný jazyk a kdy se skutečnost kolem ní proměňovala v úsporný, téměř znakový obrazový řád. Továrna patří k prvním známým pracím autorky a dobře ukazuje její počáteční hledání vlastního výrazu. Podobně jako řada jejích generačních vrstevníků se v této době vyrovnávala s aktuálními podněty evropského umění, především s primitivismem a zjednodušenými kubistickými principy. Ty se v obraze projevují plošným pojetím prostoru, výrazným zjednodušením architektury a důrazem na základní geometrické tvary. Toyen zde zachytila Ringhofferovu továrnu na pražském Smíchově, v jejíž blízkosti tehdy bydlela u své sestry Zdeny a jejího manžela. Industriální areál, založený Františkem Ringhofferem v roce 1852, patřil k výrazným dominantám této části města. Kompozici určují střechy, komíny a bloky továrních budov, které jsou řazeny v několika plánech a redukovány téměř na elementární znaky. Tlumená barevnost a zjednodušená kresba dodávají výjevu strohost a zároveň zvláštní klid. Obraz je pozoruhodný také tím, že představuje jediný známý autorčin pohled na konkrétní místo v Praze. Na rozdíl od své pozdější imaginativní a surrealistické tvorby zde ještě vychází z bezprostředně viděné skutečnosti. Už v této rané práci je však patrná tendence realitu redukovat, oprostit od detailu a převést do svébytného výtvarného stylu.
Sběratelskou atraktivitu plátna podtrhuje provenience z malířčiny pozůstalosti, prodávané v roce 1982 aukčním komisařem Vincentem F. Waplerem v Paříži (Succession Toyen, 21. 6. 1982, kat. č. 8). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Otázkou je datace: původně byl řazen již do roku 1920, s ohledem na Štyrského tvorbu z roku 1922 bych uvažoval, zda obraz nepochází z tohoto roku. Odpovídalo by tomu zjednodušení objemů a jejich plošný rozvrh, z nějž je teprve budován prostor. Obraz působí nesmírně živě. Toyen si jej vážila, ponechávala si jej po celou dobu ve svém ateliéru. Zceluje poznání její časné tvorby, odehrávající se v napětí mezi městskými a přímořskými oblastmi. […]“).

Reprodukováno:
K. Srp: Toyen, Praha 2000, str. 17, obr. 2
K. Srp: Toyen, une femme surréaliste, Saint-Étienne 2002, str. 40, obr. 3
A. le Brun / R. Ivšić: Toyen, Záhřeb 2002, str. 69
J.-C. Silbermann: Toyen, Paříž 2004, str. 7, obr. 2
A. Sedláčková: Toyen, Praha 2023, str. 71

Vystaveno:
Toyen, Galerie hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu, 12. 5. – 6. 8. 2000, kat. č. 2
Toyen, Galeríja Klovićevi Dvori, Záhřeb, 3. 4. – 19. 5. 2002
Toyen, Musée d‘art moderne, Saint-Étienne, 28. 6. – 30. 9. 2002, kat. č. 3
Toyen, Galerie Les Yeux Fertiles, Paříž, 15. 10. – 11. 12. 2004