Triptych Aischylova Oresteia

Aischylova Oresteia vypráví příběh prokletého rodu Atreovců a nekončícího kruhu násilí a odplaty. Klytaimnéstra zavraždí svého manžela Agamemnóna po návratu z trojské války, mimo jiné jako pomstu za obětování jejich dcery Ifigenie. Jejich syn Orestés následně zabije vlastní matku, aby pomstil otcovu smrt, čímž na sebe přivolá hněv Erínyí, bohyní odplaty. Teprve Orestův soud v Athénách přeruší řetězec krevní msty a nahrazuje osobní odplatu právním řádem. V antickém příběhu nalezl Francis Bacon námět, který mimořádně silně rezonoval s ústředními tématy jeho vlastní tvorby – násilím, vinou, smrtí a osudovostí lidské existence. Předložený litografický triptych z roku 1981 vychází z monumentální stejnojmenné olejomalby, jednoho z osmadvaceti velkoformátových triptychů, které Bacon vytvořil. Původní kompozice sestává ze tří pláten o rozměrech přibližně 198 × 147 cm a patří k zásadním dílům jeho pozdního období. Bacon však neusiloval o doslovné převyprávění antického dramatu. Aischylův text pro něj představoval především zdroj intenzivních představ a pocitů, které převáděl do vlastního obrazového jazyka. V centrální části kompozice se objevuje zmučená tělesná forma s obnaženou páteří, zatímco boční pole ovládají přízračné deformované figury uzavřené do geometricky vymezených prostorů. Motiv Oresteii přitom Bacona provázel již od jeho přelomového díla Tři studie figur u paty Ukřižování z roku 1944, a představuje tak téma, k němuž se v různých podobách vracel po značnou část své kariéry. Litografie z roku 1981 obsahuje charakteristické prvky jeho tvorby – deformaci lidského těla, izolaci, násilí a psychické napětí – a převádí jeden z jeho nejvýznamnějších pozdních triptychů do grafického média. Dílo je publikováno v autorově soupisu grafického díla (B. Sabatier: Francis Bacon, Œuvre graphique – The graphic work: Catalogue raisonné, Paříž 2012, kat. č. 16) a bylo vystaveno v Christie‘s (New York, 1.–16. 7. 2026). Při konzultacích posouzeno Mgr. M. Fišerem, Ph.D., a PhDr. J. Machalickým