Předložená krajina představuje působivý doklad rané tvorby Josefa Jíry z padesátých let. Silnice stáčející se do hloubky obrazu rozehrává prostorovou dynamiku kompozice a vede pohled diváka k vesnickému horizontu. Uvolněný rukopis, pastózní práce s barvou a tlumená zemitá paleta již naznačují osobitý malířský projev, který autor v následujících desetiletích dále rozvíjel. Jírova raná krajinomalba vyrůstala z obdivu k dílu Jindřicha Pruchy a formovala se také během studií na pražské Akademii výtvarných umění, kde prošel krajinářskými ateliéry Otakara Nejedlého a Vlastimila Rady. Již v této době však krajinu nechápal pouze jako věrný záznam skutečnosti, ale postupně ji proměňoval v nositele osobního prožitku a nálady. Dílo je zajímavým příkladem autorova raného období, v němž se bezprostřední pozorování krajiny spojuje s nastupující expresivitou jeho nezaměnitelného rukopisu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. Z. Štěpanovičovou.