Dvě proti sobě postavené figury vstupují do vzájemného napětí: jejich gesta lze vnímat současně jako přiblížení, střet i souboj dvou sil. Právě toto silové působení mezi postavami dává význam názvu Vítr – těla se naklánějí a protahují, jako by je neviditelný proud vychyloval z rovnováhy. Načeradský přitom omezuje malířské prostředky téměř na jediné výrazné gesto, několik razantních linií a jemné valéry šedi, takže monumentální plátno získává charakter kresby. Takové pojetí souvisí s geometrizující figurální polohou, rozvíjenou od devadesátých let, a s významem kresby, která byla základním stavebním prvkem autorovy tvorby. V představovaném díle se tak příznačně setkávají dva póly umělcova výrazu – racionální geometrizace s eruptivní bezprostředností – a samotný vztah mezi figurami se proměňuje v dynamický obraz tlaku, odporu i přitažlivého pohybu.
Dílo bylo vystaveno na výstavě Jiří Načeradský v zbierke Ivana Melicherčíka, Považská galéria umenia, Žilina, 5. 9. – 5. 10. 2013. Pohled do této výstavy, na němž je předložené plátno zachyceno, byl následně publikován na str. 70 katalogu k výstavě Jiří Načeradský: Zbierka Ivana Melicherčíka, Danubiana Meulensteen Art Museum, Bratislava-Čunovo, 15. 6. – 31. 8. 2014. Na této výstavě bylo dílo rovněž prezentováno a v doprovodném katalogu samostatně reprodukováno na str. 76–77. Při konzultacích posouzeno PhDr. J. Machalickým a P. Machem, správcem autorovy pozůstalosti.