Děti u plotu

Půvabná olejomalba Děti u plotu představuje charakteristickou ukázku z tzv. dětského období Josefa Čapka, které se v jeho tvorbě výrazně prosadilo na přelomu dvacátých a třicátých let. Právě tehdy se svět dětí, jejich her, bezprostřednosti a imaginace stal jedním z určujících témat jeho malby, kresby i ilustrace a okrajově pronikl rovněž do jeho divadelních prací a novinových kreseb. Dětský motiv přitom nebyl v Čapkově tvorbě novinkou. Autor se k němu obracel již v období předválečné avantgardy, avšak na počátku třicátých let nabyl zcela mimořádné intenzity. Přitahovala jej elementárnost dětského vidění světa, jeho oproštěnost od akademických konvencí a schopnost redukovat skutečnost na jednoduchý, přesto mimořádně výmluvný znak. Tato tendence přirozeně souzněla s jeho dlouhodobým zájmem o „prosté umění“, lidovou tvorbu a neškolený výtvarný projev.
Také v předloženém obraze je scéna vystavěna s odzbrojující jednoduchostí. Dvě dětské postavy si hrají v dolní části kompozice před výrazně stylizovaným domem a plotem, zatímco další drobné stavby se vznášejí v krajině jako dětský sen. Prostor není budován podle pravidel klasické perspektivy, ale podřizuje se významu jednotlivých motivů. Čapek pracoval s jejich záměrnou plošností, robustní konturou a redukovanými tvary, které obrazu propůjčují mimořádnou bezprostřednost. Tlumená škála zemitých hnědí, okrů, zelení a modří zároveň zachovává typickou malířskou kultivovanost, díky níž se zdánlivě naivní výjev proměňuje v promyšlenou výtvarnou konstrukci.
Kompozičně i koncepčně dílo bezprostředně předjímá známý cyklus pastelů Na dětský motiv , jenž představuje jeden z vrcholů této etapy Čapkovy tvorby a roku 1935 byl vystaven ve Feiglově galerii v Praze; v následujícím roce pak reprezentoval československé umění na Bienále v Benátkách. O mimořádné oblibě Čapkových olejů s dětskými náměty svědčí i vzpomínka jeho ženy Jarmily, podle níž byly „stejně obdivovány a milovány“ jako jeho pastely a zájem o ně byl takový, že „skoro všechny opustily ateliér“ (J. Čapková: Vzpomínky, Praha 1998, str. 198). Význam předložené malby umocňuje rovněž dochovaný přípravný materiál. S obrazem bezprostředně souvisí drobný náčrtek totožné kompozice nakreslený na fragmentu blahopřání, který se zachoval v pozůstalosti Josefa Čapka. Tento doklad umožňuje nahlédnout do autorova tvůrčího procesu a potvrzuje, že výsledná olejomalba vychází z předem formulované kompoziční myšlenky.
Mimořádná je také provenience díla. Prvním majitelem byl Karel Čapek, po jehož smrti přešlo dílo na jeho manželku Olgu Scheinpflugovou. Roku 1968 jej získal její bratr JUDr. Karel Scheinpflug st., v jehož rodině zůstalo dodnes. Malba byla mnohokrát vystavována a reprodukována. Je zařazena v soupisu Čapkova výtvarného díla (P. Pečinková: Pracoval jsem mnoho, Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, díl třetí: Malba, Humpolec 2023, str. 590, kat. č. III/319). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. P. Pečinkové, CSc. (cit.: „[…] Dělený malířský rukopis, založený na mírně pastózních štětcových skvrnách a tazích, je typický pro několik Čapkových olejů na dětské téma z první poloviny třicátých let. […]“).

Reprodukováno:
J. Slavík: Josef Čapek a děti, Litoměřice 1988, nestr.
J. Slavík: Josef Čapek dětem, Praha 1995, str. 26
J. Slavík / J. Opelík: Josef Čapek, Praha 1996, str. 411
P. Pečinková: Pracoval jsem mnoho, Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, díl třetí: Malba, Humpolec 2023, str. 590, kat. č. III/319

Vystaveno:
232. Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha, 6. 2. – 6. 3. 1932, kat. č. 12c
Dílo Josefa Čapka: Obrazy, kresby, grafika, divadlo, Umělecká beseda, Slovanský ostrov, Praha, 22. 9. – 31. 10. 1946, kat. č. 135
Josef Čapek (1887–1945): Obrazy a kresby, Národní galerie v Praze, Jízdárna Pražského hradu, 3. 5. – 8. 7. 1979; Krajská galerie, Hradec Králové, 19. 7. – 25. 8. 1979; Dům umění města Brna, 2. 9. – 14. 10. 1979; Oblastní galerie v Liberci, 10. 1. – 24. 2. 1980, kat. č. 140
Josef Čapek a děti, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1. 9. – 23. 10. 1988; Galerie umění Karlovy Vary, 24. 11. – 23. 12. 1988; Divadlo hudby, Praha, 4. 1. – 4. 2. 1989, kat. č. 20
Z diela Josefa Čapka (1887–1945), k maliarovmu invenčnému bohatstvu, Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne, 27. 4. – 8. 6. 1995
Josef Čapek dětem, České muzeum výtvarných umění, Praha, 20. 12. 1995 – 4. 2. 1996, kat. č. 20