Skály v Cap d'Antibes

Sluncem prozářené Skály v Cap d'Antibes vznikly v únoru a březnu 1926 během pobytu Otakara Nejedlého na francouzské Riviéře, kam se vydal se studenty své krajinářské speciálky pražské Akademie výtvarných umění již podruhé. Jeho zahraniční cesty na jih Evropy se staly významnou součástí výuky. Rozlehlá kompozice zachycuje skalnaté pobřeží vybíhající do klidné hladiny Středozemního moře. Teplé okrové a zlatavé tóny skal a nízké vegetace kontrastují s jemně odstupňovanou modří, která se na vzdáleném horizontu téměř rozpouští ve světlé obloze. Osamělá loď v dálce a drobné postavy rybářů podtrhují nekonečnost mořské hladiny a poklidnou atmosféru středomořské krajiny. Nejedlý zde spojil bezprostřední zkušenost plenérové malby s výrazným smyslem pro monumentalitu přírody a barevnou harmonii. Dílo je působivým dokladem jeho okouzlení krajinou evropského jihu i počátků legendárních studijních cest, které podnikal se svými žáky. Bylo vystaveno v Mánesu (134. výstava SVU Mánes, Praha, 15. 10. – 20. 11. 1927, kat. č. 184). Při konzultacích posouzeno PhDr. R. Michalovou, Ph.D., a PhDr. K. Srpem.