Zářivě tyrkysová obloha ozařovaná jasným svitem úplňku vytváří pozadí tajuplného obrazu Oty Janečka. Z větve uschlého stromu pozoruje celý výjev mohutná vrána, která svým bystrým pohledem vnáší do obrazu lidský rozměr. Ve spodní části se kolem dokola rozprostírá neurčitá krajina, zpracovaná v zemitých šedohnědých tónech. Všechny tyto prvky neslouží k věrnému zachycení skutečnosti, ale vytvářejí obraz plný skrytých symbolů a významů. Prolínají se v něm motivy pomíjivosti a koloběhu života. Monumentalita a neobvyklá barevnost posouvají obraz na hranici reality a imaginace. Dílo tak dobře vystihuje Janečkův osobitý výtvarný jazyk, v němž se inspirace přírodou propojuje s lyrikou a tajemstvím. Současný majitel jej získal přímo z ateliéru autora. Obraz je uveden v autorově soupisu díla pod stejným názvem a číslem 10345. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Ing. T. Janečkem, autorovým synem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.