Z okolí Želetavy

Adolf Chwala spadá do generace krajinářů, jejichž východiskem byla výuka v ateliéru Maximiliana Haushofera. Chwala, jenž na Akademii výtvarných umění v Praze nastoupil ve svých patnácti letech, se projevil jako velký talent a již na studiích dostal příležitost kupř. k účasti na výroční výstavě Krasoumné jednoty. Po roce 1864 přesídlil do Vídně, kde plně vycizeloval svůj výtvarný projev a stal se opravdovým mistrem především ve zpodobení podmanivých horských scén. V kontrastu k nim vzešla z jeho palety řada výjevů zachycujících roviny, pro které se mu stala inspirací především jižní Morava a Dolní Rakousy. Zároveň se i po odstěhování z Prahy často vracel také na Šumavu, do povodí Vltavy a Sázavy. Nejspíše právě zmíněná Morava – přesněji řečeno okolí dnešního městyse Želetava, snad přímo při říčce Želetavce – mu byla inspirací i v představovaném díle; lokaci upřesňuje dobový ručně psaný štítek na rubu slepého rámu. Toto přitažlivé přírodní zákoutí je typickou ukázkou komponované krajiny složené z prvků, které se v autorově tvorbě objevovaly po většinu jeho tvůrčí dráhy. Jedná se o romanticky laděný výjev s pasačkou či pradlenou na břehu. Zásadní je důraz na detail přírodnin nejen v předním plánu, precizně vystižené listoví, exponovaná světelná režie i plasticky pojatá mračna – vše se vzájemně snoubí v harmonický vizuální dojem. Prezentováno v kvalitní adjustaci. Při konzultacích posouzeno prof. R. Prahlem, CSc., a PhDr. Š. Leubnerovou. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka.