Pohled na Rohanský ostrov od Miloslava Holého zachycuje syrovou krásu pražské periferie s řekou, nízkými stavbami a siluetami stromů. Stříbřité, modré a temně zelené tóny se zde spojují v harmonický celek, v němž se odráží osobité poučení krajinářstvím Camilla Corota. Výraznou roli hraje také kresba, která přestává být pouhým nástrojem vymezení tvarů a stále více se podílí na rytmu celé kompozice. Obraz vznikl v roce 1926, v období zásadní proměny Holého malířského projevu. Dosavadní statičnost ustoupila živějšímu rytmu a uvolněnějšímu rukopisu. Do popředí jeho zájmu se tehdy namísto figurálních námětů dostávala krajina a prostředí pražského předměstí, především okolí rodného Karlína. Jednalo se často o místa, která dnes již neexistují a k nimž se malíř ve vzpomínkách vracel: „Hluboce zakořeněn v mém nitru je svět a krajina mého mládí, zvláštní přitlumený opar pražské periferie, jejíž šeď někdy více do modra, jindy více do zelena zbarvená obestírá v souzvuku s růžovou domy a parky, v nichž jsem se proháněl a rostl, zakalenou vodu Vltavy, kterou jsem tak důvěrně znal, stejně jako tržiště a ulice rodného Karlína a jeho okolí.“ Dílo je publikováno v knize J. Baleka: Miloslav Holý, Praha 1979, str. 20 a na rubu je opatřeno autorovým číslem soupisu 251. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a ak. mal. T. Bergerem, autorovým vnukem.