Soumrak na řece

František Skála patří k nejvýraznějším a nejoriginálnějším osobnostem současného českého umění. Jako člen skupiny Tvrdohlaví se prosadil na konci 80. let a ve své tvorbě propojuje sochařství, malbu, ilustraci, objekty a instalace s osobitým smyslem pro imaginaci, humor a práci s přírodními i nalezenými materiály. V roce 1991 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého a o dva roky později reprezentoval Českou republiku na 45. bienále v Benátkách, kam se vydal pěšky z Prahy. K jeho významným prezentacím patří také rozsáhlé výstavy v Galerii Rudolfinum a Národní galerii  v Praze.

Hlavním inspiračním zdrojem se pro Soumrak na řece stala jeho fascinace krajinou v okolí kongžských řek. Skála neusiluje o realistický záznam, ale zobrazuje konžský prales jako fantaskní, téměř mytologickou krajinu, ve které se kmeny stromů, vegetace i fauna vzájemně prolínají a nabývají podivuhodných podob tajemných přízraků. Monochromní barevnost evokující soumrak ještě více umocňuje zdánlivě klidnou avšak ve skutečnosti lehce znepokojivou atmosféru výjevu. Výrazným konstrukčním prvkem je světlá plocha řeky, která diváka vtahuje hluboko do obrazu a současně odděluje skutečný svět od fantaskního prostoru pralesa. V představovaném díle se propojuje Skálova fasinace přírodou, přímý zážitek z cesty s jeho osobitou imaginací a schopností nacházet v přírodních formách fantastické a antropomorfní podoby.
„Jde o zpracování zážitku cesty po řekách v Kongu, kdy se okolní prales za soumraku mění v divadlo siluet postav a přízraků.“

100 % kladívkové ceny bude věnováno na podporu projektu Save Elephants.