Akvarel s volně pojatým florálním motivem představuje lyrickou polohu tvorby Oskara Kokoschky. Kompozice je vystavěna na dynamickém, avšak měkkém proudu barevných lazur v odstínech tyrkysové, zelené a jemně oranžové, které se organicky prolínají a vytvářejí dojem pohybu a světelné vibrace. Motiv květin a vegetativních tvarů se blíží téměř abstrakci a slouží jako nositel emocionálního výrazu. Kokoschka se zejména během válečného exilu z ekonomických důvodů věnoval převážně akvarelům, v nichž se často obracel k přírodním motivům, které zpracovával spontánním rukopisem. Jeho barevnost se tehdy začala projasňovat, kompozice získávaly větší vzdušnost a ztrácely expresivní dramatičnost raných let. Zátiší tak odpovídá autorově tvorbě čtyřicátých let, kdy se jeho projev pohyboval na pomezí expresivní figurace a téměř abstraktního lyrismu. Dílo pochází z pozůstalosti režiséra Karla Steklého, který před druhou světovou válkou pracoval v Osvobozeném divadle a znal se s osobnostmi umělecké avantgardy. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a prof. R. Görnerem, Ph.D., autorem nedávné Kokoschkovy monografie. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.