Radostná, impresivně laděná kytice oku lahodících harmonických barev pochází z Benešova vyzrálého tvůrčího období, kdy se jeho malířský projev vyznačoval uvolněností a suverénním zacházením s barvou. Žluté akcenty květů se rytmicky rozsvěcují na pozadí tlumených modrošedých tónů interiéru, zatímco zelené listy obraz sjednocují a zjemňují. Modrá váza funguje jako pevný, klidný střed kompozice a vyvažuje spontánnost květinového motivu. Na ubruse pod vázou leží roztroušené opadané okvětní plátky a listy, dodávající scéně přirozenost a pomíjivost okamžiku.
Zobrazený námět květinového zátiší i samotnou kytici ve váze Beneš po celý život opakovaně promýšlel a tříbil, mimo jiné i ve spolupráci se svým kolegou a sousedem z pražské Ořechovky Václavem Špálou. Cítíme to i z předloženého díla a ve výběru jarní trvalky, která se nejednou objevila v plátnech obou autorů. Blatouchy jsou ukázkou Benešovy schopnosti zpracovat tradiční motiv v duchu civilismu a postimpresionismu, tedy směrů, kterým zůstal po celý svůj život věrný. Na rubu se nachází štítek a razítko Českého fondu výtvarných umění. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. B. Ropkovou, Ph.D., v jejímž připravovaném soupisu bude dílo uvedeno.